Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z Kováně

Rod pánů z Kováně

 

Jan Jůna, Martin Senar

 

Ves Kováň se nachází v Mladoboleslavském okrese. Původně zde bývala tvrz. Dnes se zde nachází kostel sv. Františka Serafínského, s románskou věží.

Rod pánů z Kováně je spjat sňatkem s rodem Vítkovců z Třeboně a Landštejna. I přes to, že byl tento rod poměrně významný, tak se o něm Ottův slovník naučný nezmiňuje. Nebylo snadné dohledat jeho členy bez rodové posloupnosti. Tento článek se proto omezí na přehled členů rodu bez časového sledu a u některých i bez rodinných vazeb.

První dochovanou zmínkou je pověst o počátku rodu pánů z Kováně, kterou nám podává kronikář Dalimil. Předek Kovánských se účastnil tažení s knížetem Břetislavem na pomoc císaři do Itálie. Při dobití Říma a následném drancování se Kovánský vlámal do chrámu sv. Petra. Za jeho udatnost mu kníže Bedřich udělil erb.

 

Tento erb má však čtyři různé výklady:

  1. Dva navzájem propletení hadi

  2. Tři podkovy, které svými konci do rohů štítů jsou postavené

  3. Tři půlměsíce od sebe ve středu odvrácených.

  4. Na stříbrném štítě černé kamenické kleště (na hradě Laufu)

 

My se přikláníme ke čtvrté variantě, černých kamenických kleští na stříbrném štítě, vyobrazených na hradě Laufu.

 

Přehled členů rodu:

 

  1. Bohuš I. z Kováně (Kovanski) svědčí roku 1211 na listině krále Přemysla Otakara I. pro kapli v Brně 1) .Dále se připomíná jako svědek na listině téhož krále roku 1222. Král v ní dává na přímluvu svého podkomořího Sulislava, Jiřímu synovi Jindřicha z Maršovic ves Velběhy 2).

 

  1. Kuno I. z  Kováně, byl pravděpodobně synem předešlého Bohuše. Vyskytuje se jen jednou na listině vydané dne 29.03.1234. V ní král Václav potvrzuje svobody magistra Reynarda, měšťana z Prahy 3).

 

  1. Mladota I. z Kovaně byl pravděpodobně synem Bohuše I. Svědčí na listině ze dne12.05.1239. Listinu vydal král Václav I. pro kladrubský klášter 4). Měl syny Zbudona I. a Bohuše II.

 

  1. Havel I. z Kováně mohl být synem Bohuše I. a připomíná se na jediné listině, vydané 22.02.1239 králem Václavem I. 5).

 

  1. Zbudon I. z Kováně byl synem Mladoty I. Připomíná se svým otcem na jediné listině, vydané dne 12.05.1239 6).

 

  1. Bohuš II. z Kováńe byl synem Mladoty I. Připomíná se svým otcem na jediné listině ze dne 12.05.1239 7). Bohuš II.byl ženatý s Utou (Jitkou) dcerou Vítka ze Skalice, který byl zakladatelem jedné z větví Vítkovců a to pánů z Landštejna a Třeboně. Není bez zajímavostí připomenout, že zároveň byla vnučkou Vítka z Prčice (+1194), historického předka Vítkovců. Uta (Jitka) se píše v roce 1267 vdovou.

 

1267, říjen 17., Lichtenburk

Smil z Lichtenburku se vzdává všech svých práv ve vsi Pohled, kterou bratři Budislav a Bartoloměj a Osanna, vdova po jejich bratru Bohuslavovi, purkrabí lichtenburském, prodali s jeho souhlasem spolu, s patronátním právem tamnějšího kostela Jitce, vdově po Kunovi z Kováně, která při tomto kostele zakládá ženský cisterciácký klášter 8).

 

Juta (Jitka) vdova po Kunovi z Kovaně se svými sestrami; vdovou Ludmilou z Říše a Gertrudou ze Žinkov založila ženský klášter v Pohledu 9). V tomto novém klášteře se první abatyší stala jejich další sestra Kateřina 10).

 

  1. Zdeněk I. z Kováně pochází z neznámých rodičů. Je otázkou zda byl synem či vnukem Kuny II. a Jitky. Dne 3. 7. 1318 vydal v Praze listinu Mikuláš nemanželský syn krále Přemysla Otakara II. V této přijímá v léno Opavsko od krále Jana 11). Zdeňek I. z Kováně zemřel někdy před 17.4.1356. Vdova po něm se jmenuje Silva a syn Hynek, člen řádu konvektu bratří sv. Augustina v Mělníku jak svědčí následující regest:

 

1356, duben 17., Mělník

Štěpán převor, Lupold podpřevor, Oldřich z Týnce, Martin řečený Hlinka prokurátor, Henslín Ervínů, Theodorik řečný Kursym, Hartlév a ostatní bratři konventu mělnického řádu bratří sv. Augustina zlistiňují, že bratr Hynek řečeného řádu před nimi všemi za souhlasu své matky Silvy, vdovy po někdy Zdeňkovi řečeném Kovan, postoupil svobodně a úplným právem, jak to sám držel, svůj úrok v Bechlíně, totiž půl kopy pražských grošů každého roku řádovému bratru Janu rytíři po čas Janova života tak, aby po smrti bratra Jana rytíře připadl ten úrok konventu mělnickému 12).

 

Zdeněk I. z Kováně by mohl být jinak znamým Kowanem, rytířem českého krále v roce 1341 13).

 

1341, srpen 19. Praha

Král Jan, navrátil Holinovi a ostatním dědicům měšťana v Lounech Beroně zboží ve vsi Blšanech, jež neprávem svým rytířů Vicenovi a Kovanovi daroval 14).

 

  1. Hynek I. z Kováně byl synem Silvy vdovy po Zdeňkovi řečenému Kovan. Jeho existenci uvádí pouze listina ze dne 17.4.1356, která vypovídá, že zmíněný Hynek byl členem řádu sv. Augustina v Mělníku. (viz poznámka č. 12)

  2. Mikuláš I. z Kováně se připomíná po roce 1325 15). Nemáme však dostatek pramenů k posouzení zda je totožný s Mikulášem z Kováně presbiterem „ v Cziegek“ 16).

 

  1. Sulek I. z Kováně se připomíná jako patron kostela v Kováni. Dne 23.10. 1363 zde presentuje kněze 17). Zemřel před rokem 1366.

 

  1. Smil I z Kováně. Roku 1366, 1. 10 se připomíná jako patron kostela v Kováni „Smil syn Sulka (I.)“. Dále dne 12. 12. 1369 presentuje se svými bratry Bohušem (III.) a Sulkem (II.) kněze v Kováni 18). Dále se připomíná v roce 1383 19). Roku 1385, 16. 12. se připomíná Smil z Kováně na Drahomyšli. Dne 6. 3.1389 presentuje kněze v Kováni 20). Po tomto datu zemřel, neboť již 14. 3. 1389 byla povolána odúmrť po zemřelém Smilovi z Kováně. Po němž se připomíná vdova Anna 21).

 

  1. Bohuš III. z Kováně byl jak je již výše uvedeno synem Sulka I. a bratrem Smila I a Sulka II. Dne 12.12. 1369 presentuje se svými bratry kněze ve Skalsku 22). Dále 27. 5. 1392 presentuje se svým synovcem Sulkem ml. III. a jiným Bohušem IV. kněze ve Skalsku 23). Roku 1394, 3.12. presentuje spolu se svým synovcem Sulkem III. a Alžbětou kněze ke kostelu v Kováni 24).

 

  1. Sulko II. z Kováně byl synem Sulka I. a bratrem Bohuše III. a Smila I. Dne 12. 12. 1369 presentuje se svými bratry kněze ve Skalsku 25). Měl pravděpodobně syna Sulka III.

 

  1. Sulko III. z Kováně byl s největší pravděpodobností synem Sulka II. Dne 27. 5. 1392 presentuje spolu s Bohušem III. kněze ve Skalsku 26). Roku 1394, 3. 12. presentuje se svým strýcem Bohušem III. a Alžbětou kněze ke kostelu v Kováni 27). Roku 1398 obdařil kostel ve Skalsku rolemi a faráři prodal svůj dvorec spolu se čtvrtinou polí za zemřelého syna Sulka. Roku 1402 prodal úroky ve Spykalích a Bořci ke koleji Všech svatých. V roce 1408 a 1409 měl dům v Praze.

 

  1. Bohuš IV. z Kovaně byl pravděpodobně synem Sulka III. Dne 27. 5. 1395 presentuje kněze na faru ve Skalsku 28). Roku 1406 získal hrad Frydštejn spolu se svým bratrem Václavem (Vaňkem) do nedílu. Dne 18. 4. 1429 presentuje kněze na faru v Kovani, 25. 9. 1432 na faru v Hodkovicích. Roku 1434 presentuje kněze na fary v Hodkovicích a Psinicích. Bohuš IV. z Kovaně stál za husitských bouří na katolické straně. Roku 1432 uzavřel smlouvu s husitským hejtmanem Janem Čapkem ze Sán a uchránil tím svá panství kolem hradu Frydštejna.

 

1436, prosinec 15.,-

Císař Zikmund zapisuje Bohuši z Kovaně a Frydštejně Uherce ves kanovníků Vyšehradských Svídnici dvůr a Počáply ves s dědinami, lukami, rybníky vsi Lúkov, Loučky, Podolí s mlýnem na Jizeře, Břehy, Penčinu, Újezd, Vitanovice, Střiezovice, Padařovice, Jírsko, jednoho člověka v Soběslavicích vsi od kláštera Hradišťského, 4 člověky v Soběslavicích tudíž kteří slušeli ke sv. Janu pod Mladým Boleslavem, Drahotice ves kanovníkův od sv. Víta v 1000 kopách gr. 29).

 

 

Bohuš z Kovaně na Fridštejně svědčí 22. 6. 1439 na listině Kateřiny z Bergova, ve které postupuje svůj věnný list na 300 kop gr. svému manželovi Janovi z Radovesic 30).

Dne 23. 7. 1445 Matěj z Měkovic seděním na Milkovicích zapisuje svůj dluh 200 kop gr. Na tvrzi v Milkovicích Bohušovi z Kovaně na Fridštejně 31).

Roku 1448. Vilém ze Šumburka zapsal nějakou sumu Bohušovi z Kováně, svému správci při prodeji Vintířova 32). Dne 24. 8. 1451 Jaroš z Újezdce zapisuje své matce Anně z Harasova 300 kop gr. na svém svobodném dvoře v Újezdci. Svědčí Bohuše z Kováně 33).

Další listina na které svědčí Bohuš z Kováně nese datum 26. 7. 1452. Anna z Hradce v ní zapisuje svému manželovi Jindřichovi z Michalovic hrad Bílkov u Dačic na Moravě 34).

 

1454, červenec 12.,-

Král Ladislav, všecko právo své odúmrtné, kteréž by koli po komkoli vyhledávati se mohlo na zboží Frydštenjnském, Kovánském a Rotštejnském, dal jest a dává Bohušovi z Kování za jeho službu milostivě 35).

 

Roku 1456 měl Bohuš z Kováně spor s Janem z Prockem z Kolomut o ves Milkovice. 36).

Bohuš IV. z Kováně zemřel před datem 26. 3. 1460, neboť po vyhlášení královské odúmrti, zvedl odpor proti této odúmrti poručík sirotků, po Bohuši z Kováně, Jan z Házmburka, sudí dvorský a to k výše uvedenému datu 37).

 

  1. Václav I. z Kováně získal roku 1406 se svým bratrem Bohušem IV. hrad Fridštejn a panství kolem. Václav (Vaněk) spolu s bratrem Sulkem IV. obdaroval roku 1404 a 1408 kostel v Bezně. Dne 19. 4. 1414 Václav presentuje kněze na faru v Hodkovicích u Turnova 38).

 

  1. Eliška I. z Kováně byla dcerou Bohuše? a sestrou Bohuše?(1460), Sulka (1404) a Václava (Vaňka). Eliška se provdala za Heníka z Valdštejna se kterým měla pět synů: Jana (+1506), který byl přímým předkem Albrechta z Valdštejna, Beneše (+1485), Hynka (+1475), který si vzal její neteř Annu, Mikuláše (1474) a Šťastného (1487). Eliška po smrti svého bratra Bohuše, roku 1460 pohání poručníka dětí po Bohušovi Jana z Hasenburka o částku 100 kop gr. č. Tvrdila, že jí její věno bratr nevyplatil, ale u soudu byl dokázán opak 39). Dne 19.6. 1454 Anežka z Dubé, vdova po Janovi ze Skal na Jenštejně vede půhon o věno Anny, která je svěřila Elišce z Kováně a jejímu muži Heníkovi z Valdštejna 40). Roku 1481, 17. 3. byla vedena pře mezi Barborou Krakovsko a Šťastným z Valdštejna synem Elišky z Kováně 41).

 

  1. Anna z Kováně byla dcerou Bohuše (+1460) a sestrou Bohuše, Sulka a Václava (Vaňka) z Kováně. Roku 1482, 17. 8. vedla Anna spor s Hynkem knížetem minsternbernským o statek, který Anna dala svým synům Janovi a Bernardovi z Valdštejna 42). Dne 19.1.1483 vedla Anna spor kněze Benešem proboštem olomouckým 43). Roku 1510, 9. 11. byl spor Annou a Janem Niezlem z Norimberka 44). Tento spor měl pokračování 14. 11. 1511 45). 17.11. 1512 46). 14. 11. 1515 47). Roku 1511 Anna z Kováně potvrzuje Teplicím přijímání pod obojí. Téhož roku 24. 4. vypukl spor mezi Annou z Kováně na Krupce a knězem Izaiášem z Kojetína 48). Tento spor měl pokračování a to 23. 4. 1512 49). Dne 18. 10.1511 Anna vedla spor s Hynkem z Polúče 50).Téhož roku 20. 11. byl veden spor mezi Annou z Kováně vdovou po Albrechtovi z Kolovrat, nejvyššímu kancléři království Českého a obcí Menšího města Pražského o nevyplacení ročního platu 51). Roku 1513, 13. 4. vypukl spor mezi Annou z Kováně a Samsonem z Hyršperka 52). Spor se táhl několik let, například 12. 11. 1518 53), 19. 4. 1519 54). Téhož roku pohání statečný Samson z Hiršperka Těmu z Pošky na Míkovicích proti Anně z Kováně, Jana a Albrechta, stryčích vlastních 55). Roku 1520 Barbora z Nedvídkova pohání Annu z Kováně ke komornímu soudu 56). Roku 1522 Anna z Kováně pohání Zdeňka Lva z Rožmitálu na Blatné 57). V následujícím roce 1523 pohání Jan Berka Drahobúský z Dubé Annu z Kováně ke komornímu soudu 58). Tento spor pokračuje 16. 10. 1524 59). Anna z Kováně se poprvé provdala za Hynka z Valdštejna (1453 – 1479), který držel Hradištko a byl roku 1466 hofmistrem králové, od níž obdržel zástavou hrad Potštejn. Roku 1479 převzal hrad Wolkenstein v Sasích jako poručník. Zemřel roku 1482 a vdova po něm Anna z Kováně se provdala podruhé za Albrechta z Kolovrat, nejvyššího kancléře (+1510). Po něm zdědila se svými syny z prvního manželství, Janem a Bernartem z Waldštejna Libštejn, Teplici, Krupku,Ostrý a Bělou.

 

  1. Jiřík I. z Kováně – tohoto člena rodu z Kováně bychom rádi přiřadili k některému z předešlých členů. Avšak dva dochované záznamy nám toto určení neumožňují. Uvádějí že, dne 8. 4. 1513 pohání Jiřík z Kováně Pakostu z Líbivé 60). Kdy se tento půhon opakuje po šesti letech dne 14. 5. 1519 61). Více zmínek nám zatím není známo.

 

  1. Jan Kovan – roku1551 vedl Jiřík Vančura z Řehnic spor a vedl jako svědky poddané ze svých panství. Dále vedl jako svědky šlechtice usazené na svém zboží. Mezi svědky vystupuje jinak neznámí Jan Kovan jehož přiřazení k rodu z Kovaně je nejisté. Byl by to, ale poslední mužský člen rodu z Kovaně. Protože v soupisu daně z roku 1557 se predikát z Kovaně nevyskytuje.

 

Závěrem doufáme, že budou nalezeny další prameny, které tento první pokus o sestavení rodu pánů z Kovaně rozšíří a upřesní.

 

 

 

 

Poznámky:

 

  1. RBM I. str. 244, č. 526

  2. RBM I. str. 307-308, č. 661

  3. RBM I. str. 430, č. 830

  4. RBM I. str. 448, č. 968

  5. RBM I. str. 447, č. 965

  6. RBM I. str. 448, č. 968

  7. RBM I. str. 448, č. 968

  8. RBM II. str. 216, č. 562, CDB V/2, str. 64, č. 517

  9. RBM II. str. 186-187, č. 484, CDB V/1, str. 670, č. 454

  10. RBM II. str. 544, č. 1265, RBM II, str. 546, č. 1271

  11. RBM III. str. 186-187, č. 454

  12. Dřímal, Stupková., Česká finanční prokuratura, Katalog SUA, díl I. Listiny, 1250-1785, Praha 1970

  13. RBM IV. str. 392, č. 984

  14. Čelakovský J; Sbírka pramenů práva městského království českého II. 1895, str. 360-361, č. 233.

  15. ed.: Dvorský, Emler., Rel tabularum terrae cetationum vetustissimae, 1868, str. 63, č. 318

  16. Tingl A., liber primus confirmationum I. 1867, str. 129 (dále jen LC)

  17. LC I. str. 129

  18. LC II. str. 19

  19. AČ 31, str. 367, č. 42

  20. AČ 31, str. 288, č. 85, LC III. str. 179

  21. Reliquiae tabularum terrae I. str. 525, č. 7, 8

  22. LC II. str. 19

  23. LC V. str. 125

  24. LC V. str. 203

  25. LC II. str. 19

  26. LC V. str. 125

  27. LC V. str. 203

  28. LC V. str. 125

  29. Sedláček A., zbytky regester králův Římských a Českých 1361-1480, str. 195, č.1422

  30. AČ II. str. 67-68, č. 16

  31. AČ III. str. 532, č. 467

  32. AČ III. str. 539, č. 517

  33. AČ III. str. 549, č. 584

  34. AČ IX. str. 296, č. 63

  35. AČ III. str. 557-558, č. 647

  36. AČ I. str. 432

  37. AČ I. str. 433, AČ III. str. 334, č. 225

  38. LC VIII. str. 112

  39. Reliquiae tabularum terrae I. str. 112

  40. AČ III. str. 556, č. 639

  41. AČ VII. str. 518, č. 294, AČ VII. str. 555, č. 360, AČ VII. str. 560, č. 369

  42. AČ VIII. str. 408, č. 405

  43. AČ VIII. str. 408, č. 413

  44. AČ XIII. str. 351, č.1703

  45. AČ XIII. str. 530, č. 1976

  46. AČ XIX. str. 182, č. 2358

  47. AČ XIX. str. 280, č. 2507

  48. AČ XIII. str. 417, č. 1798

  49. AČ XIX. str. 100, č. 2195, AČ XIX. str. 112, č. 2215, AČ XIX. str. 116, č. 2225

  50. AČ XIII. str. 471, č. 1880

  51. AČ XIX. str. 38, č. 2057

  52. AČ XIX. str. 222, č. 2436

  53. AČ XIX. str. 335, č. 2584

  54. AČ XIX. str. 473, č. 2995

  55. AČ XXXII. str. 15, č. 3091

  56. AČ XXXII. str. 152, č. 3577

  57. AČ XXXII. str. 161, č. 3627

  58. AČ XXXII. str. 170, č. 3677

  59. AČ XXXII. str. 484, č. 4477

  60. AČ XIX. str. 640, č. 12

  61. AČ XIX. str. 640, č. 13

 

Literatura:

Burdová P., Rejstříky k deskám zemským, obnovené vklady po požáru desk 1541,

2 svazek, str. 507, Praha 1981

Eršil J., Pražák J., Archiv pražské metropolitní kapituly, I., 1956, str.26, č. 50;

str. 27, č. 54; str. 28, č. 56

Jůna J., Byla Ludmila z Jindřichova Hradce nebo z Třeboně; in.:Heraldika a

Genealogie, 2006, č. 1 – 2, str. 121 – 124.

Jůna J., Vítkovci a jejich rod do roku 1312, I. díl, 2011, str. 121- 124.

Moldanová P., Naše příjmení, 1983, str. 113.

Mysliveček M., Erbovník, 1993, tab. 29, str. 32.

Pazderová A., Soupis poddaných podle víry z roku 1651, Boleslavské I., II.,

Praha 1994.

Profous A., Místní jména v Čechách I. – V.díl, 1949 –1958.

Prošek J., Rozluštění jména Žižkova; in.:Sborník jednoty starých českých rodů

v Praze, r. IX. 1938, č. 4.

Růžek V., Česká znaková galerie na hradě Laufu u Norimberka z roku 1361; in.:

Sborník archivních prací 38, 1988, str. 225.

Sedláček A., Českomoravská heraldika,část zvláštní, 1925, str. 152.

Sedláček A., Místopisný slovník království českého., Praha 1908, str. 449 – 450.

Sedláček A., Hrady, zámky a tvrze…, díl X, Praha 1895.

Sedláček A., Valdštejnský vývod v Dobrovici; in.: Heraldika, XIII., 1980, č. 4,

str. 154-171.

Vavroušková A., Kvatern běžný červený 1542 -1543, Praha 1935.

 

 

 

Pečeti u A. Sedláčka V.

 

 

149-10 Zdeněk z Kováně, 1356 N 51 , fol. 19

 

214-10 Sulek z Kováně, 1406 Vind 194 , fol. 19

 

33-7 Bohuš z Kováně, 1412 Var 228 , fol. 19

 

 

Eliška z Kováně