rodokmeny,heraldika

Bašnice

Ves Bašnice, zvaná ve středověku Bašněvěs se v pramenech uvádí poprvé v roce 1318, kdy byl jejím držitelem Petr z Bašněvsi. V obci byly dva poplužní dvory, z nichž u jednoho stála tvrz. O jejím vzniku není nic známo. Koncem 14. st. držel byšnické zboží Jan Kule z Bašnic. První zpráva o zdejší tvrzi pochází až z roku 1499. Roku 1511 jsou připojeny Petrovičky-tvrz. 1521 prodal Bašnický statek Jan Krupý z Pobluze Vojtěchovi z Perštejna. 1542 se stal novým majitelem vsi Zikmund ze Smiřic, ale to se již tvrz uvádí jako pustá. 1621 získal po Smiřických Bašnici Albrecht z Valdštejna. 1656 proveden soupis obyvatel pro Berní rulu.:

Jan Hanuš, Adam Jezbera, Jan Houžvička, Mikoláš Filipů, Michal Ludvík, Pavel Hanuš, Matěj Staroch, Jakub Kohoutek, Václav Janák, Fridrich Borovský, Adam Špaček, Jiří Bidlo.

V Bašnici byla usazena rodinas Jun. Uvádím zjištěné údaje. František Jun se oženil s Annou roz. Klouzkovou. Děti: Josef Jun, narozen 3.1.1879, vyučen zámečníkem, později hostinský. Dne 24.9. 1905 se oženil s Karolínou rozenou Tomasová z Prahy VIII. František Jun, narozen 20.3.1881.

Bydliště v Praze: v roce 1905......520/7

1907......592/7

1909.....2/6

1913....1576/1

1914....498/6

Bělá u Počátek

Z historie této vsi je známo velmi málo. Roku 1554 byl majitelem Frydrych Zásmucký ze Zásmuk. Roku 1615 byl majitelem rytíř Jiřík Homút z Harasova na Radeníně, Choustníku, Bělé, císařský rada. Zda byla Bělá kolébkou rodu Jůn, či jiné místo na Vrchovině si vyžádá další studium. První Jůn neznámého jména se narodil asi v roce 1820. Víme o něm, že měl bratra v Jihlavě a sestru v Třešti provdanou za policistu Lišku. První Jůn měl 10 dětí. Ztoho 9 dcer a jednoho syna Jana. Z 9 dcer 2 zemřely na záškrt. Jan Jůna se  se narodil 9.1.1857 v Bělé. Vyučil se řezníkem. Vzal si Marii roz. Bělohradovou v Počátkách narozenou 27.6.1859. Tato dvojice měla syna Frantuška narozeného 3.10.1900 v Počátkách. František Jůn měl dceru Karlu, provdanou Kolářová.

Bělehošť u Nového Města nad Metují

Roku 1394 se připomíná plat na jednoho sedláka k opočenské faře. 1404 je znám Buzek z Přepych na Bolehošti. Roku 1475 se připomíná Mukssoni ze Žampachu na Bolehošti. 5/6 1450 Jetřich a Soběslav z Miletínka s vojenskou hotovostí obsadili Skalici a Bolehošť. 25/7 1450 bylo nařízeno Zdeňkovi Kostkovi z Postupic obsadit tvrz Bolehošť usnesením pražskému sněmu vrácena Mikeši Hložkovi ze Žampachu.

1656 je uveden mezi 18 sedláky na 15 místě sedlák Adam Jun. O jeho potomcích není nic známo.

Čavyně u Vodňan

Poprvé se ves Čavyně připomíná v roce 1335/ villa Czawin/. V roce 1656 patřila Čavyně Jiřímu Vratislavovi z Mitrovic. V tomto roce se zde připomíná usedlý rolník Jiřík Jun, má 30 str. polí, 2 voli, 2 krávy, 1 jalovici, 10 ovcí, 4 svině. Čavyně leží 30 km. na Jih od Písku a vynořuje se zde možnost příbuznosti mezi Jiříkem Junem a Ondřejem Junem z Dolejšího Záhoří u Písku. Potomstvo Jiříka Juny bude zdřejmě i větev v Kutné Lhotě a okolí.

Čečelice u Mělníka

Z historie Čečelic známe velmi málo. V roce 1252 se uvádí rytíř Pabyan z Čečelic. Roku 1574 farář v Čečelicích se oženil, a byl pohnán ke konsistornímu soudu. Roku 1587 kněz Pavel farář Čečelický, přepadl na silnici v Byšici kněze Jana Papouška Hradeckého z Mělníka. V Čečelicích je starý kostel sc. Havla.románský, postaven v první polovině 13. století. Jednolodní, původní se západní věží. V dnešní podobě jednolodní s trojnosým hlavním průčelím na severní straně, ukončený štít. nástavcem.

Kolem roku 1850 zde žili manželé- Václav Juna šestnáctý a Kateřinou roz. Valentovou. Tito manželé měli syna Václava, který byl ženat s Annou dcerou Josefa Přesličky a Kateřiny rozené Štolbové ze Všestat čp. 109.  Václav Juna s Annou měli syna Václava, narozeného 22.12.1895. Oženil se s Blaženou roz. Procházkovou. V roce 1931 bylo manželství rozvedeno. Roku 1932 byl znovu naatek, ale v tomto roce Blažena Junová zemřela. Z tohoto manželství je syn Miroslav narozený roku 1922. Druhá manželka byla Eliška roz. Kolská. v roce 1938 bylo manželství rozvedeno a v roce 1945 znovu oddáni. Tento Václav byl obchodní příručí. Ale více byl muzikant. od roku 1911 sloužil jako hudební elév u bos-hercegovinském pluku č.3. v Budapešti. Za první sv. války  se účastnil bojů na italské frontě. Po válce sloužil v čs. armádě u účetní služby, kde dosáhl hodnosti štábní rotmistr. Po roce 1949 není jeho pibyt znám.

Dejvice-Praha

Do této obce zavál osud jen několik Jůnů bez dalšího pobytu.

1/ 1790-1793 Antonín Jůna, ředitel Panství Dejvického.

2/ 1807-1814 Emanuel Jůna, kancelářský písař, roku 1814 se stal soudním aktuárem.

3/ 1915 Bohumil Juna a Anna Junová, majitele čp. 284/V u Brusky, na Slovanské třídě.

Prozatím nelze uvedené zařadit do různých větví, což si vyžádá další pátrání.

Dolní Záhoří U Písku

Roku 1654 v Dolním Záhoří hospodařil Ondřej Jun, který měl 24 strychů polí. Víme o jeho dvou synech. Jakub a Jarolím Jun. Jakub Jun 4.4. 1707 převzal dvůr po otci za 127 kop. Vyplatil Jarolímovi 74 kop. a 18 grošů otcovského podílu. Když Jakub Jun pro stáří nemohl hospodařit, přenecal živnost svému synovi Pavlovi za 137 kop roku 1735. Pavel Jun zemřel roku 1774 a grunt převzal syn Ignác Jun za 130 kop dne 4. prosince 1774. Vyplatil tyto sourozence: Františka, Alžbetu, Tomáše, Dorotu, Kateřinu. Roku 1797 měl Ignác Jun grunt bez dluhů. Ignác měl syna Jana, který se stal majitelem záhořské usedlosti čp. 21 dne 11.11. 1805. Jan Jun měl bratra Isidora. Jan se oženil roku 1806 s Annou Humpálovou, které bylo na živnosti zajištěno věno 300 zlatých. Jan Jun dlouho nehospodařil, neboť již 17. října 1823 zemřel. Zanechal nezletilého syna Františka za něhož hospodařila matka Anna Junová. František Jun měl syna Jana, který se narodil 16.2.1842. Když se vrátil Jan Jun z 8-leté vojenské služby v Itálii a v Praze přiženil se na statek do Křelinovic, a pak roku 1883 do Písku, kde r. 1923 zemřel. Po ženské linii kvete větev, která pochází od Rosálie Jun. narozené r. 1858 v Dol. Záhoří, zemřela 3/6 1924 v Písku. Provdána za J.K. Hrubce, stavitele. Měli syna Emanuela nar. 24/3 1880, zemř. 10/7 1939. Ženat s Jindř. Spiessová -nar. 21/3 1912 v Ml. Bol. Manžel Jan Vaněk-důstojník. Jindra zemřela 1952 v Praze. Otakar Jun, dipl. tech., nar. 8/9 1920 v Ml. Bol. ženat s Janou Dolečkovou, nar. 2/9 1930 v Praze. Mají Ing. Otakara nar. 16/9 1930 v Praze.

Doksy u Kladna

První zpráva o vsi Doksech je z r. 1385, kdy je uváděn Jakoubek z Doks. Další zpráva z r. 1396 dokládá dědictství ve vsi po Bedřichovi z Ervěnic. Kolem r. 1413 získal Doksy Chval z Očína a po něm je zdědila jeho manželka Markéta. Poté připadly Doksy jako odůmřť králi Ladislavu Pohrobkovi., který je r. 1458 udělil Jindřichovi z Vraného.

V Doksech žila větev rodu Jun z Drožce. Jiří Jun nar. r. 1776, tesař se Čženíís/2 1800 s Kateřinou rozenou Kubátovou ze Žiliny čp. 35 narozenou roku 1779.Děti: Veronika 11/12 1808, Kateřina 4/11 1810, Františka 12/5 1813. V čp. zemřel roku 1820 domkař Antonín Jirotka

Z jiné větve, Vojtěch Jun zde postavil dům. Narodil se roku 1899 a zemřel 20/6 1964. Dům zdědil syn Miloslav, který se narodil r. 1918 a zemřel 1986. Měl dva syny, kteří jsou pokračovatelyy této  větve.                                                  

Hlinsko

Zde se vyskytovala rodina Junu.

Josef Juna se narodil asi v r. 1880. Roku 1903 se oženil v obci Raná s Bohumilou dcerou Františka Novotného a Fr. rozené Znenáhlové. Bojumila se narodila 27/5 1881. Zaměstnáním byla hospodyně. Ještě před svatbou se jim narodil syn Jaroslav Juna.

Roku 1913 2/9 žila tato rodina v Praze, v čp. 1105/VII.

Chlum u Hlinska

Václav Jun se narodil asi v roce 1868. Byl domácí tkadlec, Za manželku měl Marii rozenou Mráčkovou. Děti: Leopold a Josef.

Leopold Jun se narodil 11/11 1893 v Chlumu. Byl ženatý. Syn Stanislav Jun žije v Úpici.

Josef Jun byl ženatý a měl syna Bohumila. Za první republiky se odstěhovali do Ameriky.

Křížová u Chotěboře

Ves založil kolem r. 1621 řád německých rytířů, kteří v okolí obdrželi pozemky od pánů z Polné. Ves byla nazvána Kreuzberg, později Krucemburk od roku 1949 Křížová. v roce 1321 prodal řád Krucemburk Jindř. z Lipé. Od r. 1350 se připomíná plebán u kost. sv. Mikuláše. Tvrz až od r. 1362, kdy ji měl Epík z Hrádku. Za jeho vlády r. 1385 byla ves povýšena na město. 1390 se připomíná Epík ml. Roku 1405 náležel ke Křížové Horní Studenec. R. 1417 získali panství Střelové z Rokyc. 1654 v Berní rule jsou uvedeni v Křížové tito hospodáři: Jareš Jan, Malý Václav, Málek Martin, Náhoda Matěj, Pátek Jan, Polívka Pavel, Peroutka Šimon, Růžička Václav, Ryšánek Jan, Skřivan Václav, Skřivan Martin, Starý Jan, Vilím Jan. 1656 se majitelkou Křížové stala Marie Alžbeta Berková, odkazem po bratranci RŘudolfu Střelovi z Rokyc. 1662 Berková prodala Křížovou Janovi R. Cellerovi z Rozentalu. 1664 byly založeny matriky. 1697 byla založena fara a zřízen stálý farář. V tomto městečku žil rod Jun, odkud přišel zatím nevíme. Josef Jun se narodil r. 1870, manž. byla Antonie dcera Jana Cimpla z Hluboké. Děti: Josef Jun nar. 1895.

Josef Jun nar. 1895, ženatý. Děti: Josef nar. 1921, Jan nar. 1924-potomci, Ladislav nar. 1931, zemř. 1981.

Jan Jun nar. 1924 se přestěhoval do Č. Budějovic, ženatý. Děti: Vladimír nar. 1954-potomci, Jan nar. 1959. Vl. Jun nar. 1954, ženatý, manželka Vlasta. děti: Tomáš, nar. 1978, Terezka nar. 1985.

Kustrá Lhota u Volyně

 V této vsi se vyskytuje rod Jůn. Známe dvě větve, zatím bez spojení.

1/ Jan Jůn, narozen v Kustré Lhotě asi v roce 1870. Měl 5 dětí, z toho 3 zemřeli ve věku 30-35 let na TBC. Zůstal syn Jan narozený 29/12 1894 v Kváskovicích čp. 18, a dcera. Jan Jůn ml. se přiženil do Dřešína asi v roce 1921. Měl syna Karla a dceru Růženu. Rodina se přestěhovala do Písku, kde Jan Jůn ml. zemřel r. 1983. Byl lesní hajný.

2/ Matěj Jůn narozený asi 1855 v Kustré Lhotě čp. 5. Měl syna Jana narozeného roku 1880 v Soběšicích čp. 110, měl 4 syny.

a)Jan nar. 12/7 1906 v Soběšicích čp. 110. Zemřel 1977. Ženatý, syn Tomáš nar. 20/6 1940 v Němčicích čp. 29. Tento má syna Tomáše nar. 26/11 1976 v Praze.

b)František Jůn nar. 1908 v Soběšicích čp. 110. Nemá potomky.

c)Josef Jůn nar. v Sob. čp. 110, má syna Josefa nar. 13/5 1946 v Sob. čp. 110. Ten má syna taktéž Josefa v Sob. čp. 110.

d)Václav Jůn nar. 1916 v sob. čp. 110. Má syna Zděňka nar. 1949 v Cíticích 123, tento má syna Zdeňka nar. 1973 v Cíticích 123.

Matěj Jůn měl mimo sna Jana ještě ttři syny. Jeden v Praze, jeden v Náhořanech u Kdyně, jeden v Americe.

Němčice u Kolína

 Ves Němčice se poprvé připomíná v r. 1222, kdy zde měl majetek Jezbor z Němčic, doložený jako svědek na listině krále Přemysla Otakara I. V roce 1415 Němčice připadly jako odúmrť po Matyáši Korčkovi, králi Václavovi IV. Tento je postoupil Prokopovi a Markvartovi ze Soběšína. V roce 1445 se připomíná Jan z Němčic, který v roce 1463 postoupil tvrz v Němčicích své manželce Kateřině. A to je 1 zpráva o němčické tvrzi. Příbuzenský vztah Janům k předchozím ani následujícím držitelům Němčic není znám. Další zpráva o tvrzi ja až z r. 1514, kdy již jako příslušenství Ohař náležela Zikmundu Korčkovi z Božce jako dědictví po jeho strýci Václavu Korčkovi. Po roce 1514 tvrz zpustla a zanikla.

Po Bílé Hoře se zde vyskytuje rodina Jůna.

manželé Jan Jůna a Dorota. Nic blížšího o nich nevíme. Děti:

Kateřina nar. 4/8 1652

Jan nar. 10/4 1655

Pavel Matěj nar. 2/2 1658

Jiří nar. 26/4 1664, zemřel mladý

Dorota zemřela mezy léty 1664-1679. Jan jůna se znovu oženil s Alžbětou. Děti.

Alžběta nar. 30/11 1679

Jiří nar. 9/6 1691

Po roce 1691 se zde tato rodina nevyskytuje.

Nová Huť u Žďáru nad Sázavou

 Zde se vyskytovalo příjmení Jun. První kterého známe, je Josef Jun, který se narodil r. 1900. Měl manželku Annu., která se narodila roku 1901. Tato manželská dvojice se přestěhovala do Vojnova Městce. Děti: Josef Jun-ženatý

Pavel Jun-Narozený 23/11 1940

Pavel Jun ženatý v Praze, montér v zahraničí. manželka Vlasta. Děťi: Pavel, narozen 21/12 1963

Petr, narozen 9/2 1968

Zájem o spolupráci na rodokmenu u této větve není.

Opolany u Kolína

Opolany /Opoleli/ se poprvé připomínají roku 1227. zdá se, že osudy Popolan se řídily osudy tvrze Badry, vzdálené 4 km. Roku 1656 se v Berní rule uvádějí tito usedlí: Černý Řehoř, Mlynařík Tomáš, Mlynařík Václav, Pekařů Jan, Stuchlík Václav, Pusté grunty jsou: Juna, Kozina, Pexa, Sosoma.

Pustý a rozbořený grunt Junovský-sedský měl 45 strychů. V této době patřilo panství císaři. 1685 a 1713 spor panství Poděbrady s panstvím Kolín o některé poddané v Opolanech.

1783-1784 poddaní z Opolan se soudili proti Poděbrady o les.

Písek

V tomto bývalém královském městě se ve starších dobách jméno Jůna nevyskytovalo. Pouze v minulém století se vyskytlo několik jmen.  V roce 1883 byla založena v Písku sirkárna. Majitelem byl Jan Jun. Sirky zhotovoval v čp. 179 a při výrobě zaměstnával 3 ženy. V roce 1885 se jejich počet rozrostl na 3 muže, 3 ženy a 2 děti.

V letech 1845-1851 byl majitelem čp. 45 Václav Jůn.

Kolem r. 1870 byl majitelem domu čp. 32 Antonín Juhn.

K jakým větvím tito uvedení patří není prozatím známo. Bude nutné hledat jejich spojitost s větví v Dolním Záhoří u Písku.

Strmilov u jindřichova Hradce       

Ve Strmilově žije rodina Jůn. Příslušníci této větve nemají zájem o rodopisné bádání. První kontakt s touto rodinou jsem učinil v r. 1975. Zjistil jsem velmi málo, ale přesto považuji za důležité toto zdokumentovat. Antonín Jun se nar. kolem roku 1880. Měl syna Jana Jůna naroz. 28.8.1908, muzikant. Tento muzikant měl dvě děti: Jan nar. 17.6.1951, Věra nar. v roce 1955. Tato rodina má zřejmě původ na Vrchovině.

Žehrovice u Rakovníka        

V roce 1586 prodal Žehrovice s panstvím Bedřich Míčan z Klinštejna za 55000 kop gr. míš. Matyáši Štampachovu. První zpráva o Žehrovicích je z roku 1045, kdy byl maqjitelem břevnovský klášter. Dle Žehrovic se psala jedna z větví pánů z Kolovrat. Po roce 1456 zde sídlil Mikeš ml. z Kol., hejtman kraje Slnského kraje   a půlkrabí hradu Karlštejna.

V Žehrovicích se setkávají dvě rodiny. Jedna původem z Družce a jedna z Prahy.

Jan Juna vdovec ze Starého Města Pražského, syn Jana Juni tamtéž /svobodní lidé/, se roku 1747 25. dubna oženil s pannou Marií Annou dcerou po zemřelém Gotfriedu Streglovi ze vsi Kupferberg. Svědci: Václav Gottlieb St. Město Pražské a Barbora Slavíková ze mlýna Turínského.

Jakub Juna, kolář z Družce se oženil asi v roce 1770 s Annou. Děti:Kateřina 14/4 1773, Jiří 21/4 1775

Dále se v záznamech tyto rodiny neuvádějí.

Židněves u Mladé Boleslavi         

Tato velmi stará obec přiléhá k Březnu. Na prosbu Beneše z Vartenberka byla povýšena roku 1302 na trhové místo. Později snad přešlo toto právo na Březno, ale prokázáno to není. 1556 patřila Židněves panstvím k Březnu. Na obecní kapličce byly dva zvony. Jeden z roku 1780 a druhý z r. 1867, pořízeny nákladem 116 zl. 80 kr., a slitiny Ed. Pavlem v České Lípě. Oba byly v r. 1918 rekvírovány, vážily 88 kg. a zaplaceno za ně 332 K. V r. 1921 pořídila obec nový zvonek za 3160 Kč.

První Jůna se připomíná Jan, syn Pavla a Doroty před rokem 1712 v Březně. Oženil se 31/1 1731 s Alžbětou, dcerou po zemř. Václavu Mačenkovi. /2.1.1715/ ze Židněvsi. Přiženil se tedy do Židněvsi a z gruntu v Březně dostal podíl. Děti:

1734 13/12 Jan

1736 19/9 Matěj

1739 12/9 Alžběta

1742 3/1 Kateřina, zemřela-dítě

1745 21/1 Josef

1749 18/12 YKateřina

1752 17/9 František

Dále se příslušníci této větve v záznamech nevyskytují.